Tvůj hlas

Lásko, Tvůj medový hlas
byl mým uším potravou,
když volal z dálky nás
našel jsem tu pravou

Štěpánko, máš oči plné medu,
jež po lžičkách pomalu jím
psát ti milostné verše svedu
však každý večer o tobě sním

Tvůj hlas mne vábí
jak přízrak do vody chladné,
kde na březích hrají žáby,
a bez tebe srdce chřadne

Ten dívčin hlásek sladký
nakrmil mojí něžnou duši,
když se vracím k Tobě zpátky
srdéčko v hrudi radostně buší