Koukání

Studená kolej snáší
údery vlaku kol
Teplo ihned rosa zháší
tak jako sny lidský bol

Já duší klauna poznamenán
intelektem hledám klady
Teplo na duši zaznamenám
když v náruči mám tvoje vnady

Tělo i duše ztuhlé zatím jsou
než rozhýbá je touhy žár
Jako zombie mlhou jdou
než najdou vzácný dar

Dar najít světlo
kdy stíny se lepí na mysl
Najít co špínu světa by smetlo
aby se pod nohy nemotal ten nesmysl

Naštěstí moje duše hluboká
plná je lásko tebe
S myšlenkou na tebe na mě depka nečeká
jen sluncem zalité nebe

Neumím ovlivnit světa chod
střídání světla a stínů
Umím však nepodlehnout proudu vod
vod proudu života a splínů

Vím proč přehlížet negaci
proč vidět světlo a za ním jít
Užít si život a znát legraci
a hlavně lásku v srdci mít