Spadané listí
Spadané listí
Čekám až uslyším puknutí.
To jak se mi projdeš po duši.
Aspoň s tím nespěchej, prosím Tě,
když už to tak být musí.
Umíš pevně obejmout, jemně hladit
a chovat se jak pravej chlap.
Ale bude nám to i zítra stačit?
Vyprahlou krajinu svírá podzimní chlad.
Pukám už předem,
jen když na Tebe myslím.
Kam mě to vedeš?
Kráčíme spadaným listím…
Komentáře (11)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Pěkná:-)
Ach ta láska, taky má svoje proměny jako roční období. Láska jarní, letní, podzimní, zimní, jarní, letní... A tak stále dokola.
Jen ta touha po hlubokém splynutí je tu přítomná stále, i když třeba láska zrovna přejde do té své podzimní fáze.
13.11.2019 11:39:36 | Kyška
Jo jo,s láskou je to těžký,bez ní nesnesitelný...a pak si na člověk vybrat...Díky za milý komentář:-)
13.11.2019 12:50:10 | J.Karasová
Rádo se:-) Jo, to máš pravdu. Láska = pěkný drama od začátku až do konce.
13.11.2019 21:20:29 | Kyška
Jo,ale vždycky to nějak dopadne:-)
13.11.2019 22:05:12 | J.Karasová
No, to je fakt. Jistota konce, je taky jistota. Aneb není nad kvalitní chmurné útěchy:-)
14.11.2019 19:14:07 | Kyška