Jak sirka vlaštovku
Jak sirka vlaštovku
Jak sirka vlaštovku, jen tak,
jsem potkal Tě náhodou, pár vteřin, koutkem,
Teď jseš pro mě vším, a neznám Tě,
Jsi ve všem kolem, světem i nádobou
A v mým srdci jsi les co hoří, jak svíčka,
Jen hřeješ a neničíš, ale záříš,
Buď každým mým dnem, nocí, neusnu,
Jsi pořád cizí, třeba to pos*rem, budeš láska?
Ty budeš má svíčka, nádherná,
Já rád lehnu popelem, nečum
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Tohle je opravdu úskalí psaní, když autor své téma pojímá nedbale, je chtivý projevit se ale líný na nápadu pracovat. Tím nejen že nevznikne básnička, ale i reálný život je těmi vyšlými mizernými slovy nějak pokroucený, ztrácí vážnost. Jelikož jsme v obrazném světě nedovedli najít klíč k hodnotě vztahu, říkáme náhle reálné nebezpečné "nečum".
Domnívám se skutečně že není radno psát "jen tak".
14.11.2019 08:30:08 | Karel Koryntka