Jiskření

Osamělý lovec
ponořen do neprodyšné tmy
čeká na jiskřící kořist
jak na spasení

konečně
loudavými kroky přichází
oči jako rozpálené uhlíky
září v temnotě prázdnoty

touhou
žádostivostí
a dychtivostí
oči spočinou na rozpálené tváři lovce

zajiskří
není co řešit
leč jiskry lítají jen z jedné strany
ohýnek nevzplane

bude pomalu pohasínat
nakonec zcela zhasne
smutek v duši
zároveň naděje

bude-li foukat příznivý vítr
rozdmýchá ohýnek ohromnou silou
nanovo se rozhoří
nebude v lidské síle plamínek zastavit

mohu jen doufat
příznivý vítr začne brzy vát.