Vnímání
Vnímání
ve zrezivělém krámku
na tržnici zázraků
kde voní koření smyslnosti
kurkuma dotyků
papriková drť polibků tak pálivých
všude tam
kde mne toužíš líbat
čas plyne v kaskádách hlazení
mých dlaní a rtů
prostě na tebe jen položím ruce
přisaji svoje rty
skrze ně oba vnímáme
nekonečnost poznání
že v podstatě jsme stejní
pohlceni svými světy
svými pocity
za závěsem z vavřínů
uprostřed obilných kruhů
obklopeni černým sluncem
levitujících havraních těl
jen tam jsme sami sebou
ty
já
v nekonečné spirále věků
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Tvé básně jsou krajiny nádherných pohlednic hodných si zamilovat. Umíš! A hluboko.
25.11.2019 19:58:10 | šerý
Za tou touhou a příjemnými prožity cítím očekávání temna a prázdnoty - proč?
19.11.2019 08:07:30 | petrzal
Vidím...že máš ten dar vidění...čtení mezi řádky...málokdo dokáže. Ano, máš naprostou pravdu. Těžká odpověď...kdysi jsem psala, že toužím být jako voda. Co klesne pod hladinu, zůstane tam. Jen občas vyplave na povrch. Víš, člověk vždy touží po tom, co nemá. Někdy je to touha tak šílená, že bolestí nevidí,nevnímá nic jiného...to je asi vše:-)co jsem schopna odpovědět...děkuji :-)
19.11.2019 10:27:40 | Anděl
Už ten výběr koření ledacos napovídá.
Moc se mi líbí tvůj návrat po menší pauze, zpět.:)
19.11.2019 06:43:32 | Dreamy
Dreamy...děkuji Ti moc. Znovu jsem se nadechla:-) a moc mne těší, že se líbí právě Tobě...ještě jednou děkuji:-)
19.11.2019 06:52:14 | Anděl