nejsi
a přesto jsi
nekonečné moře
omývá mé břehy
hladí, vzdouvá se
kolébá, než usnu
hustý déšť
tak vlahý
zmáčí mne celou
vpijí se do mé sametové kůže
nedočkavě lačně
bez nároku
sova
tak prozíravá a moudrá
utopit se v jejích očích
klesat až na dno jejího já
a tam se schoulit
tam jsem v bezpečí
tam je mé místo
tam jsem šťastná
nejsi
a přesto jsi
v mých snech
děkuji za ně
pokorně
Nádherný pohled do nitra oceánu...
15.12.2019 12:06:36 | Rainbow
Krásná Andílku i bez rýmů, mame dalšího mudrce :-D ;-)
14.12.2019 15:51:56 | jenommarie
Si představ. jak krásný by to bylo, bejt to ve verších :)))))) rýmech
14.12.2019 17:50:26 | praetorian
zdravím:-) ale já se cítím tak svázaná, když je to veršovaný...strašně. protože u toho musím přemýšlet, které slovo se rýmuje. a to prostě nejde. no...pokusím se příště.......i když mi to přijde - nechci nikoho urazit - příliš jako dětské říkanky...
14.12.2019 22:21:03 | Anděl
Ale každý píše, jak je zvyklý. Báseň nemusí mít vždy rýmy. ;-)
14.12.2019 19:12:09 | jenommarie
Báseň není říkanka, je to prožitek, vjem, pocit....kašlat na rým. :-)
15.12.2019 12:08:47 | Rainbow
Já rýmy ráda, ale přesně.
Báseň je prožitek, když se dobře čte,
nemusí mít rým. Moderní básně je už nemívají. ;-)
15.12.2019 15:42:38 | jenommarie