Moc dobře to znám, ale chodím za kulturou, vše je třeba, pokud se na někoho čeká, tak nesedět jen doma, určitě sbírat i zážitky, je to nutné, i kdyz hlava je někdy duchem jinde. Hodně štěstí. ^ST^ ;-)*
22.01.2020 09:02:25 | jenommarie
Kultura, sport, děti, přátelé, ale nakonec člověka obklopí vnitřní samota. Kdo nezažil, nepochopí.
17.02.2020 22:47:37 | Marse
Chápu, že se můžeš osaměle cítit i mezi lidmi a všemi. Každý má nějaké povinnosti a plní si je, pocitu štěstí se naučit nedá, musí člověk chtít myslet i na sebe a chtít se cítit dobře.
Nemůžu vědět, jak to máš.
Já jsem se necítila šťastná v manželství, hodně mi šlo o pohodu a děti. Dnes bych i určité věci dělala jinak,člověk se vyvíjí stále.
Ale stejně by to tak dopadlo,
Naučila jsem se myslet i na sebe, spoustu jsem změnila. Nejednou jde vše.
Podnikám, jsem sama a lehké nebylo nic.
Vše muselo dozrát.
I já. ;-)
Každý si zažívá své boje, přeji TI ať to štěstí v sobě najdeš a nepociťuješ samotu. Pamatuji si i to.
17.02.2020 23:15:55 | jenommarie
Velice rozumím. Pokud chybí objetí, je to k uzoufání...je potřeba vnitřní klid, myslet na jiné věci...jinak to nepůjde..*ST*
22.01.2020 07:50:07 | Anděl
Ano, myslím na jiné věci, jsem obklopena přáteli, vědomě jsem srovnaná se samotou, ale nevědomí to to nebere.
17.02.2020 22:31:00 | Marse
Sociálně ploché jsou trendy kdy vše závisí na displeji. Poradil bych vyrazit ven hledat to na co čekáš na displeji, ale bohužel by člověk vyrazil do světa, kde si lidi ani nepovídají s tím s kým třeba sedí u stolu ale spíš s lidmi, kteří tam ani nejsou . . .
22.01.2020 06:18:57 | petrzal
Nejsem závislá na displeji, chodím často ven, do divadla, do kina, jezdím na kole, lyžuji, ale buď sama nebo s kamarádkou, scházím se s přáteli, ale občas komunikuji i přes mobil a ten má displej...
17.02.2020 22:28:30 | Marse