Rostlina dravá

Ze zdí svého hradu
Já kameny kradu
Příliš touhy dávám
Výkony nepodávám

Vím, že lze to vnímat
Jako šelest v povětří
Však nedostal jsem šach mat
Jen ať si psi zavětří

Mé oči

Zakleslé jsou v očích Tvých
Jak rády vidí na rtech smích
Tvůj smích je zlatým dolem
Však brání mi vše kolem

To Ty jsi novým kvítím
Toto k Tobě cítím
Tvá přítomnost, byť chvíli
Krátí další míli

Velkou krásu vyzařuješ
Jsi rostlinou dravou
Moje dny tím projasňuješ
Nechť jsem Tvou potravou