Vrahu!

Cítím bolest, černý mrak; jak usedá v mé hlavě.
Neuvěřím, je to tak, připadám si na dně.
V jednu chvíli je mi hej, že zpívat by se chtělo.
Za okamžik nůž mi dej, ať zničím tohle tělo.
Nebaví mě čekat zas, až bude všechno dobré.
Na mém srdci mám já kaz, a nůž mě rychle bodne.
Ten kdo moje srdce vzal, a nechává v něm rány,
Ať už spíš jde radši dál, já slyším kruté vrány.
Snesly se jak peřina, co pohltí tvou duši.
Zbude chvilka jediná a já konec tuším.
Vidím slzy; zloděj jako dítě brečí.
Přišel brzy; nad polomrtvým tělem klečí.
Vzal mé srdce do rukou, vzkřísit se však nedá.
To mu bude naukou, že láska lásku hledá.