Tulení

Tulení

Nechávám prsty se topit,
ve tvé kůže vůni.
Sám již tolikrát opit,
pocitem co v mysli trůní.

Poražen do dlaní ti padám,
měkký jak vosk hořící svíce.
Oddaný jsem tvým vnadám,
jak sen svitu měsíce.

Odolnost jak šaty z ramen panny,
padá k zemi bez odporu.
Srdce otevřelo brány,
dvěma duším k rozhovoru.

Budeme létat spolu jak se dá,
průniky snů a znamení.
Pohlcen zcela v lásce jsem i já,
když odpočíváš mi na rameni.
Autor petrzal, 16.03.2020
Přečteno 324x
Tipy 13
Poslední tipující: amourek, Kubíno, R.K., Dobrodějka, Gatita, šerý, jenommarie, praetorian
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Nádherná...

16.03.2020 19:21:12 | Dobrodějka

líbí

Je to moc milá báseň.

16.03.2020 16:36:20 | Donne

líbí

Skvělá, plná hezkých obratů. Kdybych musel vybrat, tak třetí strofa nejlepší. A taky ten konec - odpočíváš mi na rameni. To si hned člověk dokáže představit :-)

16.03.2020 14:46:01 | Schíza

líbí

Paráda, líbí se mi.

16.03.2020 10:54:11 | Rainbow

líbí

Tak takhle vypadá býti na jedné vlně s láskou. A přát si jen, "ke břehu ať je daleko... předaleko."

16.03.2020 10:48:54 | šerý

líbí

To je nádherné synonym tohle přání ke břehu . . . .
Díky

17.03.2020 05:59:27 | petrzal

líbí

Moc, krásná plná lásky. "ST" ;-)

16.03.2020 08:20:02 | jenommarie

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel