Včela
Včela
Anotace: Možná ty jsi vážně celá, ta jarní včela, co pila z proudů slunce, na kůži mé tak slaboulince a já ji foukal do křídel, když tíhu světa kolem, čas pryč unášel....
Včela
Možná ty jsi vážně celá
Ta jarní včela
Co pila z proudu slunce
Na kůži mé tak slaboulince
A já ji foukal do křídel
Když tíhu světa kolem
Čas pryč unášel
Do sladkýho bězvědomí
Kde ticho někdy jemně zvoní
A navždy končí zima
Kde v úžasu jsme stáli
Já a zbloudilá včela
Barvy světa se kolem rozsypaly
Pro medový sny a šťastný zmrtvýchvstání
A vlasy, šaty větrem vlály
Oči tvé se na mě smály
Možná ty jsi vážně celá
Ta první včela
Co pila z proudu slunce
Na kůži mé tak jemňoulince
A já ji foukal do křídel
Ty chvíle každý záviděl
Teď sbírám z louky všechen pyl
Co rtech měl by zůstat mnohem dýl
Já chci tu zůstat mnohem dýl
Chci tu zůstat pro pár chvil
(Hanuš Šparlinek, 19.3.2020)
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Tedy pěkné verše. Jen se snažit těch opakujících motivů přehlédnout. Možná bez nich, byť ve zkrácené verzi, bych o něco kvalitu básně kvitoval víc. Ale i tak jsou (jak jsem anoncoval výše) to verše pěkné.
19.03.2020 23:28:04 | šerý
Děkuji. Vážím si cenné kritiky. Píšu raději hudební texty, proto rád opakuji i v básních, naznačit refrén. Tato kompozice vznikala kompletně jen v představách bez hudebního vzoru a je možná více básnická, ale kdo ví...
20.03.2020 11:53:26 | Hanuš