Nocležník

Chytil jsi mou ruku
do té své
a hřál jsi mé srdce
svoji teplou dlaní
opravdu hřál jsi
a bylo to i bez molování...

Je to absurdní
na tomto světě
srdce se nasytilo
však duše prahne po odvetě...

Ne,nevzdychám
ani nepláči
mne popíchalo
už tolik bodláčí
že vlastně ani nehledám...

Dlaň malá ve velké dlani
těla co podlehla spánku
probuzení(na budík) za svítání
a osud co tvoří se na verpánku...

Koloběh života vynásob na En-tou
najdeš pak mě a já tebe
však naše duše jsou schovány za plentou
a mezi nimi prostor co zebe...

Vykročíš?Ptám se,ikdyž vlastně neptám
jen všechny varianty splétám
a hned je sčítám,hned násobím
-ne,já se na tebe nezlobím
Nevykročils a já se nezeptala
vše ztraceno bylo první vteřinou
klidně zůstaň ještě chvíli ukryt
pod svou velkou peřinou...