Anotace: ...
Toužím se až k oblakům vznést,
cítit volnost, být slunci blíž,
pak se vydat tou nejkratší z cest
do míst, kam jenom ty smíš.
Kde vítr hladinu jezera čeří,
bosá chci v trávě stát.
Čekáš tam na mě a já tomu věřím,
řekneš, že máš mě rád.
Jediný pohled do tvých krásných očí
způsobí ve mně zkrat,
srdce mi z hrudi chce ven vyskočit,
hudbu v hlavě slyším hrát.
Pak se k té hudbě přidá tvůj hlas,
když vezmeš mi ruku do dlaní.
Kolem zůstává stát svět i čas.
Ty jsi ten nejsladší sen před spaním.
Vím, že nespím, a přesto jsem s tebou,
co víc bych si mohla přát?
Nechci být tam, kde ruce mě zebou,
ty jen úsměvem umíš hřát.
Nikdy se nevzdám, vím, že budeš tu dál,
s láskou na dlani přiletím včas.
Obraz v mé mysli, či sen, co se zdál,
vrátí se setřít slzu z mých řas.
Krásná....krásná.
Ani nevím, co napsat.Procítěná, toužící...prostě nádherná.
Ráda Ti dávám ...ST...
30.03.2020 23:30:53 | Jaruška
Děkuju, Jaruško, jsem moc ráda, že se ti líbí. Chápu tě, často tady čtu mnohem krásnější díla a taky nevím, co napsat. :-)
30.03.2020 23:39:21 | KeepTheFlameBurning
Docela pěkný, ty jo, že bychom pokecali o technice? Du mrknout na tvoje jiný básničky :)))
30.03.2020 21:23:58 | praetorian
Vždy se nějaká cesta najde, šetřit tu slzu a pohladit bolavé srdce."ST" ;-)
30.03.2020 21:00:43 | jenommarie
FSB!!!
Naprosto krásná báseň! Úžasné vyznání. Opravdu se mi moc líbila (=
30.03.2020 20:58:41 | Roser
Šťasten ten, pro kterého píšeš.
30.03.2020 20:30:13 | Slav Milo