Jednou tě potkám v davu lidí,
pomyslím si – jsme tak jiní.
Proč pohled bys mi věnoval?
Já poddaná a ty můj král.
Jednou tě potkám na louce květů,
řeknu si – bláhové spojení jiných světů.
Proč slůvkem by jsi zavadil
o Jiříka, co víno lil?
Jednou tě potkám v krajině snů,
mlčky se dotkneš červených rtů.
Hlas polnice – náhle bdím
Mé srdce křičí. Chce být s ním!
Majdo opět velmi pěkná báseň.
A jestlipak král už vyslyšel svoji královnu?
01.05.2020 21:49:19 | Jaruška
Vyslyšel...sice to je jiný král ;-D Ale právě pro mě "Ten Pravý" :-)) Moc mě těší, že se Ti báseň líbí!♥
02.05.2020 11:39:03 | Majda
jednou vyjde duha na obloze a svět se změní v snění...
zapletou se dlaně na společnou cestu a Ty budeš znít :-)
25.04.2020 08:06:08 | Danger
A jednou se to stane, ta budeš královnou a on tvým králem. "ST" ;-)
22.04.2020 14:44:32 | jenommarie
:-) Děkuji, jsi milá! A díky Bohu se už stalo a já už sedm let se královnou nazývat smím :-))
22.04.2020 17:33:52 | Majda
Nemáš vůbec zač a těší mě, že to tak JE, takže báseň je ze šuplíčku dřívějších přání a byly vyslyšeny. :-D Pěkné a také ti děkuji. Hezký večer
22.04.2020 17:38:08 | jenommarie