Anotace: (*16.8.2012) Věnována mé kamarádce, když prožívala neopětovanou lásku...
Tvé oči, jako oči laně,
teď uplakané jsou.
Tvé rty, něžná červeň třešní
ve větru chvějící se.
Tvůj úsměv jemný a upřímný.
Tvé dlaně hebké a přítulné.
Tvé srdce na dlani tlukoucí
chtělo by dát životu a lásce řád.
Tvým sluchům postačilo by
zavadit o slůvka: Mám tě rád.
Snad se už kamarádka dočkala a našla svého rytíře .-) Velmi pěkná...
15.05.2020 21:45:06 | Jaruška
Jaruško, děkuji Ti!! Ano, našla. Sice už o té kamarádce mnoho nevím, ale to, že zakotvila v přístavu a že má i potomka vím ;-) Takže šťastný konec :-)
15.05.2020 22:04:27 | Majda
Krásně napsané... Moc smutné, když chybí ta tři slůvka...
12.05.2020 22:06:12 | Emily Říhová
Je to tak! A moc děkuji, Emily, po Tvých milých a hřejivých komentářích se mi bude dobře usínat ;-))
12.05.2020 22:11:00 | Majda
Veľmi silná báseň :) klobúk dole, toľko emócii Ste do nej vložili a je ich tam cítiť :)
24.04.2020 23:07:45 | Dávid
Dávide, velmi si cením tvých slov! Ani bych nečekala, že tak zasáhne a o to větší radost ve mě je, že se mi něco takového podařilo :-)
25.04.2020 08:07:47 | Majda
Moc krásná a jemná báseň. Člověku je vždy líto těch druhých nějak víc a nemyslí tak na své. I já mám pár takových kamarádek, kde zkrátka vždy ty ..krachy a nějak to nedopadne. "ST" ;-) ráda jsem jí četla
24.04.2020 17:31:22 | jenommarie
Moc děkuji, Maruško, za milá slova ocenění :-) Ano, je to tak...a mohu jen doplnit, že ta, které jsem to tehdy psala, po letech našla svou spřízněnou duši :-)
24.04.2020 18:37:46 | Majda
Také děkuji Majdi, život v kolo se nám točí..já si teď myslím, že opět v tom kolotoči řetízkovém tak trochu sedím. Zajímavé, že mívám tenhle sen a vždy mě děsí ty řetízky. Bojím se totiž výšek a tak jsem vždy na pouti, byla trochu v křeči, ale nechtěla jsrm být za "poseroutku", promiň, že to píšu..mám asi opravdu zase ten pocit, jako na tom řetězáku.Jde to dokolečka, ten život. Ale je třeba vždy najít správné;-). Kamarádka měla velké štěstí a to JE dobře. ;-)
24.04.2020 21:52:53 | jenommarie
Milá Maruško, velmi, velmi dobře to znám...přesně jsi to vystihla. Ano, najít to správné, pro Tebe pravé a držet se toho :-)
25.04.2020 08:19:20 | Majda
Je to boj a ten nadhled si udržet je nejvíce těžké. Když už najdeme, vždy to má nějaké ty stinné stránky. To už třeba v mém věku..kdy máme každý své zajeté a je složité skloubit, když ono se řekne "mít lásku" člověk chce sesadit a aby to fungovalo, musí oba...ale dnešní doba je také boj. Pak je člověk rád i za chvilky, které vyjdou.
Ty, co mají druhého blízko, mají výhodu..ale copak se dá poručit srdci. Já zas píšu moc nezlob se. Už jsem zase na tom kolotoči, raději se kouknu po humoru, to vždy zabere. :-)* Hezký vikend milá Majdi
25.04.2020 09:41:37 | jenommarie
Nezlobím se. Vypustit to ven je důležité ;-)) Díky Bohu, mám tu "výhodu", o které píšeš a nesmírně si cením té vzájemné blízkosti a s každým dnem více, protože vím (vidím, slyším), jak to nebývá běžné a jakou výsadu můžu mít. A tolik bych si přála, kdyby lidé poznávali to vzájemné souznění bez těch věčných "ale" a přemlouvání. Ale znám i ty, kteří to poznali, a to je velká naděje :-) Přeji krásný víkend a radostnější náladu...ne nadarmo se říká, že humor je sůl země :-)
25.04.2020 09:59:03 | Majda