Mistral gagnant

Lásko, kráčíme spolu ruku v ruce,
ale já už nechci jít dál..
i když jen s tebou vidím, jak vychází Slunce…
Prosím tě, nech mě dýchat, nech mě žít,
vždyť i ty můžeš večer o něčem lepším snít..
Není to tak dávno, kdy šli jsme proti Slunci,
teď už nemůžeme ani dýchat,
prosím, dej mi kousek svobody, abych mohl žít..
Prosím, moc tě prosím, přestaň se ptát…
Nejsem žádné zvíře, ani pták,
abys mě mohla jednoduše vychovat..
Dej mi tu vůli doufat a snít,
tak jako já tebe jsem naučil žít!!!
Přestaň mi opakovat jaký by můj život měl být,
když ty sama neumíš ten svůj žít.
Toto není hra, kterou můžeš kdykoliv skončit,
ale realita, za kterou budeš muset vždy bojovat…
Já vím, že někdy je těžké se smát,
když samá víš, že máš se čeho bát…
Tak prosím, nech mě jít dál…