Kde vítr dává dary

Dnes nastal den,
o němž Mácha kdysi poeticky psal,
zrodil se sen,
trudný rok čekajíc lásky nektar tvrdě prodřímal.
Obejmi, chlapče, tu, jenž oddává ti úsměv bez ustání,
tu, jíž býti s tebou je jediné její přání;
pomlčte spolu,
stěstím duše jedna bude vaše nyní brečet,
sudbu dolů,
fortunu před vámi pokorně přinutíte klečet;
proctěte vítr,
jenž jaru medem protkává dnes boru lesy,
buďte tím žlíkem,
jehož záři zdráhají se všechny běsi.