Něco málo k prvnímu máji...
Něco málo k prvnímu máji...
Ona sama sedí v dešti zas.
Jak každý rok, už to je tradicí,
Zas myslí na něčí oči zářící.
Hlavou se jí rychle honí,
Myšlenky velmi záhadné,
Smutní, ale slzy neroní,
Hlavně ne teď, za dne.
Nemůže si sama za to?
Neví, ale on má na víc,
Může přece míti zlato,
Ne jen šutr, co je na nic.
Stýská se jí po doteku,
Po něm (nejspíš) též
Lituje, že kvůli úleku,
Nepřekonala strachu věž.
Dívka v noci plačící,
Jak už to bývá tradicí,
Po tmě sama leží zas,
Je první máj, lásky čas.
Komentáře (9)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Žádná žena šťastna není,
neboť láska - marné snění -
nejen na prvního máje
moc krutě si s námi hraje.
Přesto jednou přijde doba,
kdy rozplyne se všechna zloba,
a tak, milá Amiradi,
uposlechni moje rady.
Nepodléhej, prosím, strachu,
vždycky zvedni srdce z prachu,
aby mohlo milovati,
druhému se opět dáti.
Vím, že přijde, jsem si jistá,
ač neznám času ani místa,
přijde a bude Tě mít rád
a z duše vyžene Ti chlad.
03.05.2020 09:14:32 | Titanie
Děkuji za krásný (a pravdivý) komentář, drahá Titanie :)
Láska je jako kočka. Pohrává si se svou kořistí...
03.05.2020 12:24:15 | Amiradi
Dívku v noci plačící jednou najde nějaký geolog, pro kterého bude mít ten šutr větší cenu než zlato, možná to bude dřív než na příští první máj.
01.05.2020 23:00:01 | Tomcat
Dívka je smutná, však nebude vždy
a najde se mladík, co jí ocení.
Jistě že není nějaké bezcenné kamení,
ta duše září
a i v dešti se třpytí její úsměv i oči,
toho si musí brzy všimnout,
ten, který je TU jenom pro ní. ;-) "ST"
01.05.2020 22:24:31 | jenommarie