Večerní vyznání

Oheň tančil v pomalých záblescích
na stole broušené sklenice
leskly se v paprscích
v nich víno a odlesky od slunce
let dávno minulých
vzal jsi mne za ruce
a potom políbil,
tančil a za oknem
mlha stoupala,
nic jsi mi neslíbil,
ani já tobě,
stačilo, že něžně
tiskl jsi mne k sobě.
Večer zavřel oči,
aby se dotěrným nezdál,
jediným tónem ve strunách zahrál,
tvé pevné objetí a mé něžné chtění,
stejně celý svět jen tak nepromění
osude temný, co chystáš dál?