Stonky těla klenutého
dřív než rosa pohladí ,
chci tě obejmout má ztělesněná něho,
a stisknout tvé pozadí ...
Květy tvoje tolik voní,
chci sát z blizny nektar tvůj
když ji vzývám vášeň roní
dal mě prosíš pokračuj...
Listy tvé se chvějí v touze,
miluj než čas se rozptýlí
vášnivě a tolik dlouze
ať ucítíme křídla motýlí...
Květy naše v propletení,
jednou ženci posečou
na světě však více není
být jen Tvojim a TY mou...
Ten květ, co tolik láká, vábí,
je jedinou mou ozdobou,
nehalím se do hedvábí,
pod něj motýli nemohou...
Pomněnkami ozdobené nejen oči mám,
rty se vlčím mákům podobají,
ještě stále se trochu červenám,
když kapličky polibkům tvým podléhají.
Koberec květů lepší je nad polštáře,
když spolu na něj nazí uléháme,
slunce nám laská těla i tváře
a my v plnosti jeden druhého máme...
07.05.2020 14:49:04 | Lili Starr