Po dešti májovém cítím tě ve větru,
za ruku držím tě alespoň v duchu,
trochu se zachumláš halena do svetru ,
tak už pojď ke krbu ať už si v suchu...
Na našem zápraží šeřík nám voní,
spolu ho sadili ruce a láska,
a vláhou radostně zvonky nám zvoní,
schoulená u mě jsi a oheň tiše si praská...
Pomalu splýváme v příbězích zase,
a v rukou spletených zas s Tebou putuju,
nádherně je mi tu v přítomném čase,
TY jsi mé Doma tady to miluju ...
Svou něhou po tvářích v kapkách Ti stékám,
v listoví ševelí s větrem můj hlas,
vláhu z očí svých vrátím zpět řekám
a pohledím ke srubu, k té kráse všech krás.
Za Tebou pospíchám, prochladlá, zmáčená,
na prahu šeřík mne políbí vůní,
vítá mne náruč tvá, Lásce otevřená
a jiskřivé plamínky z modrých Tvých tůní.
Vedeš mne ke krbu, balíš mne do deky,
v náruči své pevně mne svíráš,
znovu mi vyprávíš náš příběh odvěký,
lásku svou bezbřehou po sté mi vyznáš.
Dřímám Ti na prsou, co nejblíž k srdci,
laská mne hlas Tvůj, když tiše mi zpíváš,
Ty jsi mým domovem, znovu Ti vyznat chci,
miluju pohled Tvůj, když na mne se díváš.
Vpleteni v duše své žijeme přítomnost
s vědomím, jak krátký a vzácný je život náš,
za ruku společně přejdeme jednu most
k Jednotě Bytí, v níž navždy mne přijímáš.
11.05.2020 08:41:59 | Lili Starr