Schody z mramoru

Schody z mramoru

Stoupám stále výš,

blížím se k vrcholu,

krev se tam leskne,

na schodech z mramoru.

Ten pohled děsivý

na tělo bezduché,

tep ještě zesílí,

srdce div nepukne.

Poklekám vedle ní,

slzy mé stékají,

neváhám, memyslím,

nůž beru do dlaní.

Mířím si na srdce,

těším se na nebe,

bodnu nůž prudce

a myslím na tebe.