Kytice Růží

Kytice Růží

Asi bych ti říci měl,

co teď prožívám.

Spříznění dvou duší

a dvou těl.

mnou teď proniká.

Tu kyticí růží,

sám jsem natrhal.

Obvázal ji stuží,

s láskou ti ji daroval.

A tou kyticí růží,

květů rudých,

jak krev.

Snad se vpiju do tvých očí,

krásně hnědých.

Jak kůra Kaštanových dřev.

Od té chvíle,

co jsem tě prvně uviděl,

Zvláštním teplým splínem,

jsem náhle oněměl.

Od toho času,

uplynulo už pár dní.

Pro mnoho společného času,

udělám první-poslední.

V padla si do mých očí,

po zádech mi přejel mráz.

Probděl jsem pár dnů a nocí,

chci být s tebou zas.

A tou kyticí květů,

růží vábných,

jak tvůj vonný vjem.

Snad dostanu se do tvých citů,

srdce mámných,

jak slunce v jarní den.

Přál bych si s tebou,

zažít několik krásných chvil.

V ruce s rukou,

projít si pár dlouhých mil.

Spojit naše duše,

dotykem dlaních kůží.

Ať lásky šípem,

Amor zasáhne Nás kuší.

Tou kyticí růží,

květů očím sladkých,

jak med.

Zdobených psaním a stuží,

slovy citem plných,

jak laskavý vzdech.

Snad vňal jsem se kyticí,

pod kůži tvou.

Prosím buď mojí druží,

buď láskou mou.