Na zápraží
Na zápraží
Dýcháme vůni lesa na zápraží,
v lavičce si hovíme co um a fortel jsem do ní vložil
a z potůčku je potok ,už mimo korýtko své se vylít snaží ,
les náš tolik vůní dýchá ,to jak voda se mu vlévá do žil...
A svoje nožky máš opět v mojem klíně,
a za svitu louče obdivně mi nasloucháš ,
jen tak hovíme si v tomto vlahém čase líně,
já nejbohatší jsem na světě ze všech lidí,
mám v srdci TEBE a ty mě ve svém srdci máš ...
Tak sedíme jen obdivně tu vprostřed ticha,
a naslouchame jak les náš tiše promlouvá ,
jak míza jeho pod kůží mu dýchá ,
tam jsem celý TVŮJ a ty od věků jsi má...
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Když vidím tvé dílo, co jsi tvořil s láskou a fortelem,
vím, že vše, co přijít má, spolu unesem, i s osudem se poperem,
vždyť naší silou je vzájemná úcta, obdiv, láska,
má pozornost tě, stejně jako mne, tolik těší, laská.
Nám oběma už kdysi dávno ten magický les učaroval,
své vzácné dary do ticha a krásy pro nás schoval,
kde potůček pramení a život všemu, co potká, dává,
tam nádhernou zkušeností se vztah muže a vědomé ženy stává.
Ve svitu louče obdivně k tobě vzhlížím a tvému hlasu naslouchám,
vím, že pevné místo v tvém srdci i celém žití mám,
jako míza stromům, i já tobě život vdechuji a dávám,
darem a největším bohatstvím se tobě svou láskou stávám.
20.06.2020 09:57:52 | Lili Starr