Linie

Pamatuji ty dny,

jako by to bylo sotva včera.

Byly to splněné sny,

jaká je to smůla...

Ta nálada proudila v zemi, stromy.

Mezitím, co jsem bloudila v ulicích.

Miluji vzpomínat na ty časy,

kdy jsem ani neměla vzduch v plicích.

Kdy nebylo žádné kdyby,

ani černoty,

prej to byly chyby,

to, že jsme žili.

Jako když se dva blázni setkají,

a dvě hvězdy střetnou,

jejich části ve vzduchu létají.

Jsi mou pistolí

a já tvou střelou.

jsme jedna linie ___