V ozvěnách skal
V ozvěnách skal
V ozvěnách skal láska nám naše zněla,
milion let písek v nich v moři se ukládal,
teď po mořském dně je procházka skvělá
a labyrint duší se do sebe poskládal...
Stromový majestát nad námi shlíží,
a s každým krokem jsme na cestě kříže blíž ,
pak spočinem před nadherou co skryta je velikou mříží ,
a těla spočinou ve chvilce myšlenkou sobě si blíž...
Po stráních strmých šplháme vzhůru,
pak v objetí hledíme s modřenci do kraje,
a krásně navlékáme korálky lásky šňůru,
a poslední pochybnost v duši nám lásko roztaje...
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
V ozvěnách skal, kdy byla jsem myšlenkou pouhou,
i beztvarým vánkem, co jejich stěny hladíval,
mořem lásky, do nějž nořil ses svou touhou,
přes závoj zapomnění už tehdy jsi ke mně hledíval.
Bleskem, co osamocen křižoval prázdnou temnotou,
jsi hledal, kam tvořivou svou silou zakotvit,
v úžasu sklonil ses před žití křehkou nahotou,
to když poskládal se našich duší labyrint.
Majestátním tichem obklopeni prolínáme sebou v souznění,
jež umožňuje dát sbohem všem strachům a pochybnostem,
kořeny i větvemi vytváříme pevné, odolné spojení,
tím stáváme se sami sobě nad propastmi mostem.
Krása, která prostírá se kol nás do všech stran,
promlouvá k nám v mácích, modřencích i pomněnkách,
ve vzpomínkách pro časy těžké naději si uchovám,
vždyť s láskou navléknutá je jak korálky na šňůrkách.
03.07.2020 10:30:22 | Lili Starr
"Bylo tu moře
Písek a tráva
A v lesích nebydlel stín
Byla tu skála
Daleko v horách
Ozvěna spala
Kukačka lhala
Den zpíval pro ní...."
;-)ST
03.07.2020 08:35:30 | Tomcat
Děkuji za tvé krásné veršíky...
03.07.2020 08:32:02 | Crazymike