Pravdivá

Byl jednou jeden král

Tři dcery měl..

Krásné a chytré, tak,jak je chtěl

Dvě ty nejstarší už svůj život měli

Věnem dal jim každé zámek skvělý ..


Tu nejmladší učil , jak žít se má .

Poznávat přírodu jak jen se dá .

Vodil ji po lesích , do dlaní kamínky

Zlobil se s ní ,když se držela maminky ..


Děvče rostlo , z holčičky slečna

Starému králi za lásku vděčná

Vlasy jak havraní křídla,

oči jak studánky chladného vřídla.


Čas běžel, vyrostla ..

Z divokého ptáčete..

Peříčka načechraná.

Už dávno ne s tváří dítěte.


A král ?

Žil pro úsměv jejich rtů

pro smích a radost z jeho příběhů

Pro to že chtěl třetí dceru mít ..


Však zapomněl sám

pro lásku žít ...