Poutník

Šest jizev zdobí můj kontík
a může za ně jeden poutník.
Byli jsme přátelé jen krátkou dobu.
ale za jednu vteřinu hodil mne hrobu.

Byli jsme si velmi blízcí,
zvláště, když plálo jen pár svící.
Ten poutník sfoukl lásky plamínek
a do srdce bodl ostrý kamínek.

Po skončení těch krásných chvil,
svět černou barvu pochytil.
Pláč přišel velmi brzy
a na polštář padly první slzy.

Polštář smáčí noc co noc,
milovala jsem ho, strašně moc.
Miluji ho stále,
ale nemohu již dále.

Jizva je již sedmá,
tohle konce nemá.
Časem všechno přebolí,
když to srdce dovolí...