Vím že je něco špatně,
sleduju jak se všechno hroutí.
Nemůžu dělat s tím nic.
Stavím domeček z karet,
nevím co dělat když se zhroutí.
A tak ho za čas stavím znova,
je mi jasný že nevydrží.
Je to pro mě jak poprava.
Stejně nebudu stavět na lžích.
Děsí mě ta představa,
že bude už jen křehčí.
Tak začni znova a bez lží. Sám a teď. A víš že to není snadný. Zkrátka co bylo a stalo se, ať je to cokoliv....nezměníš i kdyby jsi se rozkrájel a vždyť to i píšeš sám. Postav mnohem silnější..pevnější a TO tě bude dělat novým a víc si začneš věřit i uvědomovat, že dá se znova začít...jen je to zkrátka těžký ..každý začíná i několikrát ve svém životě a ohlížet se zpět, tě jen bude deptat a ničit. Ponechat si jen ty vzpomínky, které za něco stojí a ponaučení (v tom se ale nepitvat, nebo z toho nevylezeš) ...jdeš dokola a jsi na kolotoči a nechceš z něj seskočit a začít jinak. Tak už se přestaň točit a teď to už zkus. Dokážeš vše, když si budeš opravdu věřit, že na to máš.
A píšu po delší době..ale víš, že čtu ;-)
12.07.2020 21:38:53 | jenommarie