Ve snu lásky

Ve snu lásky

Až úsvit padne,
a měsíc, nebi zvládne,
z chýše, do nitra noci,
jdu, ze zpěvem a v tanci,
neboť přichází... ta má milovaná,
elfího lesa, to královna,
na bílem jelenu, přijde ke mně blíž,
a já ji pošeptám ,,Si krásnější čim dal tím víc,
tvoji něhu, v náruči chci míti,
a verše lásky z básní starých, zpívá ti"
a jak jsem řek a tak jsem děl,
a v náruči... jí, krásu, držel,
usmála se, a pohladila mi tvář popelavou,
rukou svou, andělskou,
do očích rudých mých, pohleděla,
,,jak moc mě miluješ ,stínu můj rohatý?" děla,
do očí její, jsem se podíval,
do těch smaragdu, a v tichosti jsem stál,
,, Miluji tě, jak miluji tě" rty mé ji praví,
,, nic a nikoho, mé srdce neslaví,
jen tebe, můj pavoučí květ"
na jednou zamotal se svět,
a v posteli jsem, osamotě, zas,
,,Sen" říkám si ,,asi ve snu jen, pro mě lásky čas"