Nekonečná noc...

Modlím se, aby dnes nepřišlo ráno,
aby závěsy mlhy slunce neodtáhlo.
Chci tmu, tmu a ticho s tebou sdílet,
v nekonečném objetí, do očí se vpíjet.
Chci, aby dnes slunce zaspalo nový den,
ležet tak s tebou, lehce líbat se jen.
Ať slunce ztratí klíče od zámku ke dveřím,
očím tvým, že miluješ, snadno já uvěřím.
Měsíc ať kraluje ještě malou chvíli,
než dojdou naše těla společně k cíli.
Hvězdy ať jsou světlem spojení naší lásky,
že miluji tě, já dávno vím, bez nadsázky.
Chci jen chvíli ticha a tma, aby nás pohltila,
touha námi otřásla a útroby zaplnila.
Čistý cit vyvěrá nám z holých těl,
vím, že já tě chtěla a tys mě stejně chtěl.
Nechci, aby ráno zkazilo nám potěšení,
být s tebou, tisknout se, milejšího není.
Toužím usnout a probudit se včera,
kdy tiskl ses ke mně a souzněla naše těla.