Časem

V rohu jsi stála a bála ses promluvit,
přece se nemusíš jít omluvit...
Proč? Proč se chceš zbytečně ponížit?
To si musíš za každou cenu ublížit?

Už sotva stojíš na nohou,
lámeš se ve větru v kolenou,
ale přesto snažíš se jít dál,
každý druhý by to už dávno vzdal!

Je na tobě vidět, že ti docházejí síly,
nevzdáváš to máš v sobě ještě kousek víry.
Otázkou je jestli ti stačí
nechci na tebe tlačit...

Ale vzdej už ten boj, on za to nestojí,
uvidíš časem to snad přebolí...