Potkávám tě vždy ve svých snech,
kde češu ti duši mastnou hřebenem chudým.
Prosím, věčného vnímání ducha zanech,
přestaň trestat mě chudáka osudem krutým.
Neopouštěj mě po snu konci na mraze samoty.
Nemohu pokusit se navštívit snění tvé jediné,
když sama nepozveš chlapce do mysli prázdnoty.
Nikdy přitom nedovolím smát se na tváře nevinné.
Slibuji lásky potok nesmrtelně plynoucí tepnou,
bez deště či zalévání nuceného v tak pěkném těle.
Naše srdce jednoho dne navždy výbojem se sepnou,
kdy konečně řekneme si dohromady miluji tě směle.