Jako tanec

V hlavě mám obrazy,
štětcem noci barvené.
Emocí invazi,
zábrany zavřené.

Ochutnávám tvoji kůži,
opatlané vlhké rty.
Zuby co po tvé chuti touží,
když do stehen tě kousat smí.

V horkém dechu jazyk bloudí,
po cestách tvé krásné vůně.
Dlaň soudce co dokonalost soudí,
proutek hledá vlhkost tůně.

Jak opratě jezdec tahá,
tvoje vlasy napínám.
Tvoje ruka na mě sahá,
moje se v pěst zatíná.

Víčka napůl kryjí oči,
není třeba síla zraku.
Jiné smysly světem točí,
při mazlení na oblaku.

Cítím rytmus našich tepů,
na konečcích bříšek prstů.
Celý se tou hudbou klepu,
v tanci s párem tvojich prsů.

Vlna křečí našich svalů,
propletenec těl podivně kroutí,
až poleví spadnem dolů,
znaveni něžnostmi naší pouti.