Hlazení

Hlazení

Mám hvězdy na dlaních,
tys mou oblohou kde je roztírám.
Halí mě závoj sténání,
čas kolem plynoucí zoufale popírám.

Vteřiny jako korálky,
navlékám na šňůru mé touhy.
Nasávám vůni pohádky,
svět kolem zakrývají šmouhy.

Jak babí léto ve větru,
vlním se kolem tvé pevnosti.
V žití se lásko nepletu,
hřeji se na tvé radosti.

Jsem voják v minovém poli,
kousek po kousku tě rty prozkoumám.
Raněn chtíčem co bolí,
oči zavřené ač zrovna nebloumám.

Osvěžen vánkem tvých doteků,
dál vlajku srdce nechám vát.
Jsem déšť a přeci nezteču,
z tvé kůže, nemusíš se bát.
Autor petrzal, 15.09.2020
Přečteno 317x
Tipy 13
Poslední tipující: Rozmarýna, Frr, Akrij8, Emily Říhová, jenommarie, mkinka, Tomcat, praetorian
ikonkaKomentáře (10)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Hlazením bloudit po tělech...
krásně, něžně, nesměle... :)

15.09.2020 23:23:59 | Emily Říhová

líbí

Krásný komentík - děkuji

21.09.2020 08:47:31 | petrzal

líbí

:)

21.09.2020 18:39:51 | Emily Říhová

líbí

;-)

22.09.2020 05:44:26 | petrzal

líbí

Prostě..čistý cit..a jistota ..náruč která umí to hřejivo dát:D;). Krásná báseň *ST

15.09.2020 16:23:03 | jenommarie

líbí

Děkuji moc za milý názor :-)

21.09.2020 08:48:40 | petrzal

líbí

;)

21.09.2020 12:47:29 | jenommarie

líbí

;-)

22.09.2020 05:44:13 | petrzal

líbí

Krásné jako slunce jasné

15.09.2020 11:06:29 | mkinka

líbí

Děkuji ti moc :-)

15.09.2020 13:49:59 | petrzal

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel