Smutná hodina

Varhany potmě slyším hrát.
Do vody padá Vyšehrad.
Barokní sochy, větve, skály.
Do strání tichá hodina se sklání.

Přes mlžných postav obrysy.
Potichu a po řeči.
Na báni se kohout do tmy točí.
Potom zpívá kostelními okny.

V černé věži smutné hodiny.
Ve stínu leží mrtvý pták.
Kdosi běží hlavou do stěny.
Mé srdce bije naopak.

Vracím se z cest, nenašel jsem květ.
Domů nesu jen kyticí ran.
Bloudil jsem pro tebe, prohledal jsem svět.
Místo tebe, střetám hejna vran.

V tvém okně bílé záclony.
Střepy slunce leží na zemi.
Dáš si chladný křišťál do spony.
Můj pohled zas bude zasněný.

Najdu tě?
Napřesrok?

A mramorový anděl smutně hledí.