Anotace: ...
Ty jsi ten sen, co se mi zdál,
hladily mě tvoje dlaně,
to's byl ty, kdo vedle mě spal,
dotekem mým krásně zraněn.
Ráno jsem našla pár vlasů
a tvou vůni na polštáři,
z koupelny zvuk tvého hlasu
vykouzlil úsměv na mé tváři.
Ty jsi tady, nebyl to sen!
Jdeš s ručníkem kolem pasu
sem ke mně a venku je den!
Chci vzdát se tobě i času.
Je jedno, kolik ho zbývá,
když se mnou jsi, zmizí svět,
mám křídla a srdce zpívá,
v náruči tvé taju jak led.
S tebou jsem jak rozvitý květ,
ty louka, co vláhu dá mi,
jsi blízko, není cesty zpět,
nic nestojí mezi námi.
Omámí mě tvoje oči,
polibek, dotek... a dál?
Slunce k nám záclonou vkročí,
jsi oheň, co ve mně vzplál.
Krásná báseň, plná Lásky a něhy.
03.11.2020 22:26:28 | Jaruška
Chtít padat za láskou
do nocí bolavých.
Opít se rosou
a slyšet si srdce bít.
V krajině prstů
a dotyků zabloudit.
;-)ST
28.10.2020 23:39:41 | Tomcat
Krásná slova... Co dodat? Díky. :-)
29.10.2020 22:59:24 | KeepTheFlameBurning
Na lístek, cos napsala,
písmem droboučkým,
jakobys ho šeplala,
že jen ti, které máme skutečně rádi,
nám můžou dokázat, že láska je věcná.
;-)
29.10.2020 23:08:46 | Tomcat