Panenka

Krásná panenka seděla tiše v koutě
venku pršelo a i ona plakala; skrytě
Toužila po troše citu
chovala v srdci lásku tajně; v skrytu

Nesměl nikdo o jejích citech vědět
mohla jen plakat a v rohu sedět
Mučilo ji pomyšlení žít bez něho
Na hradbách zazněly fanfáry

Vstala a odešla vstříc osudu s jiným
muži, jemuž oponovalo její mládí
Slzy smutku stékají po tváři
krásná panenka kráčí k oltáři

Děvče, usměj se, ještě je čas
Z mysli odplouvá mladíka obraz
Smutně a pomalu kráčí vstříc osudu
zpečetit musí otcovu dohodu

Když řekla své ano; umřela
už nikdy s NÍM nebude; to věděla
srdce se rozlétlo a nechalo ji samotnou
chtěla utéct, avšak nemohla se hnout

Tak skončil její krátký příběh
ze srdce vymizel jí lásky koloběh
zůstala sama a opuštěná
krásná panenka, skoro žena