Nechceš lhát

Osud nám předepsal

linii míru

s modrými nebesy,

životem na míru.

 

Jenže svět není černobílý

a zase nastala jedna z těch chvílí:

 

Že prý mi nechceš lhát,

to už tu bylo.

Zase mě lakuješ

na černo-bílo.

 

A když mi nechceš lhát,

lepší polovinu tajit,

tu druhou zapomenout,

jsem zase na pokraji

sil.

 

Já vážně nechci být zlá,

skutečně vážit si tě chci,

zatím jsem neuvízla

v kraji věčných bezmocí.

 

Ignorace ze všech stran,

až na dno se propadám.

Nechci už víc se za nás stydět,

nenech mě tu prosím umřít v téhle bídě.

 

Nic není černobílé,

Snad jednou navrátí se ty chvíle,

 

kdy mi nebudeš lhát,

vše zlé se smylo

a kdy nebudem hrát

na to, co bylo.

 

Kdy mi nebudeš lhát,

dobro se navrátí

s úsměvem budem stát

spolu i v dešti nahatí.