Větroplach
Větroplach
Anotace: ***
a pokorou se snoubíš s větvemi
vrb smutečních
když mluvíš
jak svit sluneční
dopadáš na mé dlaně
jemností bílé laně
oči tvé
s nebesy se snoubí
procházíš les svůj
zurčící potok v stráni
stichlá loubí
bys žehnal místa stinná
a matkou Zemí velebení vzlíná
polibky vody
sílu větru co si propůjčíš
když ztoulaný se
v Ženu
s ohněm roztoužení pohroužíš
Komentáře (9)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Zní to krásně, až pohádkově. Chtěl bych Tě na dobrou noc.
Rád jsem přišel a nechal se ofouknout kvalitní poezií*
07.11.2020 17:01:32 | šerý
Od tebe pocta šerý...jen nevím, nevím mě na dobrou noc chichichi a jsi si jistý že bys usnul ;)
07.11.2020 19:07:37 | Malá mořská víla
Provětrat a zpět:);)
07.11.2020 00:49:59 | jenommarie
Maruško trochu jsem změnila význam aby to nedělalo dojem, že báseň je o psovi :) vím, že jsi to tak nemyslela ale přivedlo mě to vlastně k tomu, jak dát dílku smyslnost :)díky
07.11.2020 07:53:19 | Malá mořská víla
To s tím psem mě ani nenapadlo..i když to teď je dost aktuální:D.
Měj se krásně milá Gábi.* ;)
07.11.2020 08:09:40 | jenommarie
Díky i Tobě vše dobré...já su pořád tak z dědiny chichichi, mě to naskočilo hneď, ale můžu si za to sama, slovo navacíš tomu naprosto vybízelo :)
07.11.2020 08:11:49 | Malá mořská víla
Ale né..jen si nesmýšlej ale pobavila jsi mě..to umíš v komentech ..:D jdi děvče zdravě veselé a to je fajn fajn ;) tak úsměv posílám. Pá
07.11.2020 08:14:48 | jenommarie