Jen pro Ní

Když píšu Ti verše,
mám Tě pořád před sebou
v průhledné myšlence.

Tvůj obličej a oči dávají mi sílu,
tvoje rty naplní řádky v papíru.

A tvá ústa,
já miluji je nadmíru,
přednesou slova čistá bez těžkosti a lupulínu.

Pro bolest v srdci teď nemůžu Ti říct,
že jsi úžasná a pomáháš mi žít.

Dokud budu Tě znát,
zkusím pár veršů
občas Ti dát,
snad neutopíš se v mých představách.