Mechová 4

PoetiK Mechová 4

Z četnosti mechu toho už moc nezbylo,
snad jen to světlo tam na konci tunelu,
pár dešťových kapek nevinnost nesmylo,
A tak směle pokračujeme v duelu.
Z množství mechu zbylo jen pár výrůstků,
a těch si nesmírně cením
je pro mě čest a radost s Tebou mít fotku,
jak na svatý obrázek na ni hledím

Tvůj krásný úsměv navždy vryt do paměti,
a to už jsem projezdil zemi tisíce cest,
Nehledí na sebe, myslí na rodinu, hlavně pak na děti,
pro které je jednou z nejjasnějších hvězd.
Smekám klobouk na kolenou chce se mi klaněti,
I když jsem občas zmaten z tvých gest,
ale teď mi nezbývá než si v klidu počítat do pěti,
a až Tě zase uvidím, tak zvolám: Dílo Dokonáno jest“


Ačkoli v lese spousta ploch, není tu místo pro dva,
Prostoru pro tisíce, ale nenacházím tu místo pro pár,
Ubývá sil, každý si neseme na hrbu svého obra,
a další příležitost nám nejspíš podzimní vítr odvál...