Anotace: ... báseň napsána 25.12.2020
https://www.youtube.com/watch?v=oR_SZR_tmxM&ab_channel=JacquesBrelVEVO
Jak blik Betlémské hvězdy z nebe. I když smutek... až zebe. Zde vidět muže, jenž jen v paži nevlastní sval. I na srdci mocnější komíhá se a romantickou duší, k marnosti je val.
***
27.12.2020 19:20:17 | šerý
Drahý příteli,
moc pěkně jsi to zachytil. Moc pěkně. Děkuji Ti ze srdce za tato Tvá slova.
S hlubokou úctou, Tvůj milý přítel Jean-Paul.
28.03.2021 09:34:06 | Jean-Paul Simon
Milý Jeane..trpce a smutně zní..ovšem lásku neuhasíš
a to moc dobře víš. *ST
Přeji TI vše nejlepší, zdraví, štěstí a pohodu
..třeba to zas tak nemožné není
..ale jen ty znáš moc dobře
..opatruj se. M
27.12.2020 00:10:56 | jenommarie
Děkuji Ti moc, drahá Maruško, za tak vlídný komentář. Děkuji Ti rovněž za Tvoje překrásné hodnocení.
A dovol mi Ti taktéž popřát vše krásné, vše nejlepší, v prvé řadě však opravdu pevné zdraví, štěstí, spokojenost a oddanou lásku až za hrob.
S ryzí úctou, Tvůj Jean-Paul
27.12.2020 01:38:39 | Jean-Paul Simon
Milý Jeane moc TI děkuji za tvůj laskavý komentář a přání, vážím si tvých slov a přeji TI i lásku..ono vše se v životě
..jak už víme děje z nějakého důvodu.
Co my víme.
Přemýšlela jsem o všem hodně. Také se mi ty myšlenky různé hlavou honí.
On člověk stále uzrává a některé nám stále život vrací.
Ovšem věřím stále, že pokud nám do života přinese lásku a člověka blízkého..je to dar ten největší. Život dává tyto dary a obdarovává nás a my musíme umět ty dary jenom správně využít pro náš prospěch. (myšleno upřímně, nevyužívat/ v pochopení).
Jak už jsem dnes někomu psala.
Je těžké žití, ale když mu podáme tu pomocnou ruku, tak vstává na nohy a nakonec dostáváme víc možná jinak, než jsme chtěli.
Víme, že nelze mít VŠE.
Musíme se to jen snažit pochopit.
a smířit se.
Asi to jinak nejde.
Moc o tom teď přemýšlím..
co je vlastně správně v životě.
Myslím si, že hlavně nesejít ze své mysli a nezatrpknout
nezměnit cit naší povahy
nedat tak k dispozici naší duši zlobě a zášti.
To je to umění.
Umět si udržet..vlastní duši.
Asi to tak je.
To je mnohdy nejtěžší.
Udržet si ten pocit radosti ze života..takový, jaký jej máme...protože my nemáme jiný.
A jedině tak dojdeme k jeho naplnění.
A jistě nám bude i posláno to o co si naše mysl řekne.
Nechci aby to znělo..že mám růžové brýle..i když ráda si je občas nasazuji :D.
Jen ...aby duše naše byla spokojená.
Krásnou neděli TI přeji milý Jeane. Velká Omluva za mé dlouuuhé přemýšlivé psaní.M ;)
27.12.2020 10:18:29 | jenommarie