Jste vedle sebe, však uctivě vzdáleni
Oba jste pod pláštěm tajemství oděni
Jen nenápadně se blížíte,
Slovo, dvě prohodíte
A znovu jdete sami
Mezi lidmi, mezi námi
Málokdo tuší
Jaký plamen na vaše srdce buší...
A zas je ticho, je mi to líto?
Ptám se a nevím, zda nebolí to...
A postupně nás ubývá
Temná clona se rozplývá
A jste tu Vy!
Bez rizika pomluvy
Nádherní a krásou povinovaní
Zcela a jistě zamilovaní.
Představím si starý pár... Je jim sice hodně let, ale vevnitř diamantu prožitých let spolu, je jádrem láska.
09.01.2021 08:06:28 | Isla
Nu, tento pár není tak starý, ale Vaše představa má rovněž své kouzlo, taky by to bylo moc hezké téma pro báseň (=
Děkuji za komentář a zastavení
09.01.2021 08:15:57 | Roser
Ač ještě velmi vzdáleni
jeden s druhým spřízněni...
Moc krásné, milý Rosere :)
07.01.2021 20:33:34 | Emily Říhová
bolí...ale krásně...
07.01.2021 00:50:42 | enigman
Já bych řekl, že to ani bolet nemusí, ale o kráse takových věcí bych nepochyboval (=
Děkuji za komentář a zastavení.
07.01.2021 08:54:22 | Roser
Básnířky cit praví mi
Že máš talent na rýmy ^^.
Jsem nadšena, supertip zanechávám a dvěma mladým lidem lásku přeji :).
04.01.2021 08:01:13 | Rozmarýna
Ó děkuji! Drahá Rozmarýnko! Tolik slov chvály, ještě v básnickém podání (:
04.01.2021 08:16:31 | Roser