Půjčím si Tě, kamaráde na vozíku.
Půjčím si Tě, kamaráde na vozíku.
Půjčím si Tě,
kamaráde na vozíku.
Na Tebe jsem měla kliku.
Půjčím si Tě,
kamaráde na vozíku.
Půjčím si Tě!
Obejmu Tě!
Miluji Tě!
Až mám závratě!
Samota v domě dusí mě,
tak volám jemně a pěkně.
Půjčím si Tě.
Dneska večer zřejmě.
Ale tajně.
Zavolej mě.
kamaráde na vozíku.
Na Tebe jsem měla kliku.
Půjčím si Tě,
kamaráde na vozíku.
Půjčím si Tě!
Obejmu Tě!
Miluji Tě!
Až mám závratě!
Samota v domě dusí mě,
tak volám jemně a pěkně.
Půjčím si Tě.
Dneska večer zřejmě.
Ale tajně.
Zavolej mě.
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Včera jsem zrovna tahal na půdu stodoly invalidní vozík a různá chodítka a potřeby. Doufám, že je nebudu už potřebovat
19.02.2021 08:03:39 | umělec2
Velmi rozumím a držím palce ve všem i s kočičkou. Ono od kočičky je to vždy nejlepší.Kočičí máma
19.02.2021 08:05:06 | mkinka
...a fakt ho musíš vrátit? ;)
19.02.2021 07:40:22 | Dreamy
Básničky se píšou v rytmu díků, těm , co máme doopravdy rádi.Jsou příběhem hořící duše v nejkrásnějších vzpomínkách.Nestalo se Ti někdy, že jsi alespoň v samotě potřebovala půjčit kamaráda, tak já píši báseň do modrého nebe sem.
Je v něm přání, že bych si ráda někoho půjčila. Je to přání ze samoty.Vlastně mám celou sbírku, která se promítá tady v modrém a láskyplném nebi na Literu.
19.02.2021 07:49:39 | mkinka