Dívka černých kadeří

Ta dívka černých kadeří, k níž zahořel jsem láskou,
co vždy mé city rozvíří svou nevýslovnou krásou.

Ta dívka černých kadeří, jenž ukradla mou duši
a prchla jako slunné léto kamsi za obzor…
Ta dívka černých kadeří, co líbeznost jí sluší,
vystoupal bych kvůli ní až na vrcholky hor.

Ta dívka černých kadeří, co jímají jí tvář,
co v sivých dobách vzplane ohněm a poskytne mi zář.

Ta dívka černých kadeří, mávnutí bílých perutí,
Jak moře brázdí plachetnice, ruka co mě objímá…
Ta dívka černých kadeří, být v jejím pevném zajetí,
nemohu ni oko zavřít, vždyť jen ona mě teď zajímá.

Ta dívka černých kadeří, co bez ní není žití
jemná luční květina, ojíněné kvítí.

Ta dívka černých kadeří, jenž provází mě pohledy,
ta dívka černých kadeří, co bez milosti udeří,
ta dívka černých kadeří, co nezná žádné ohledy,
ta stala se mou srdce paní, Amorovou tajnou zbraní.

Dívka černých kadeří………