Bezpečné místo

Další verše a víno otevřené
u svíček, které dohořívají,
podobně jako moje duše,
potemnělá o lásce snící.

Dlouho jsem se schovávala,
před světem nosila masku,
bála jsem se se otevřít a
cítit něco víc, než prázdnotu.

Zjevil ses tu jako blesk bez
hromu a deště, jen tak sám.
Poslední květ, který se snes
z oblohy, host který je vždy zván.

Byl to krok do neznáma.
Všechny mé city, které jsem
tak dlouho schovávala,
vyplavaly na povrch - ven.

Do teď mám strach, ten hlas
v mé hlavě stále spekuluje,
říká ALE CO KDYŽ... znovu a zas
'Je to opravdu bezpečné dát mu vše?'

Nevím, doufám v to že jsi a budeš,
mé bezpečné místo, náruč která
mě sevře až budu zas plakat, až
budu šťastná, a že je jen mě určená.

A já též chci být tvé bezpečné místo,
kam se můžeš schovat, tvůj domov,
tvá múza, opora a za noci světlo,
jediná opravdová láska života tvého.