Šeřík pro Hvozdinku

májovou ulicí

je stánek mnoha věn
na podpatcích rozkoše

tančívalo bílí

ztracenci nesmělí
uniklí do zájmen
polovinou srdce duši neokřídlí

zraněná ptala se čeho si cením
anděl pravd
spočinul v sivém počasí

sám lovec tuší
ukřižován v koni
šelestem sluncí
cválal vstříc nebesy

když hledíš do hvězdných výšek

není mě vidět
není mě slyšet

není den slunečnic
stmívaných lišek?

nesmíš se bát
nesmíš mnou křičet
hvozdinko
kde půlnoční říše
tobě
uvěřím

...

petrklíč v zeleni
nám vzala povodeň

v náručích třešní
zbylo suché chrastí

zbloudilá královna
klesala nad bolem

po terči sněženek
odkvetlých
v pasti

májovou ulici proklely stíny jmen

střevíček mládí
slavil včelí párty

zas šeřík zavoní
jen my v šedi jdem
hvozdy v péči chvil vábí medy na rty

když v duze líbáš já sní že

bude tě vidět
bude tě slyšet

jak vniká
v soumraku
v červené skrýše

pohladit vlásky zvlčilých lišek
zrzavá holka na krk mi píše
něžné
nech mě s ním
a já
zešeřím