Změť pocitů

Inspirace,
Spředená intonace,
Upletená z tónů,
Jako zvuk tesklivých zvonů,
Řečena slovy ve verších,
O životě zdejších,
Duší,
Polorozpadlých bytostí,
Konejší,
Málokomu sluší,
Nikomu nepřísluší,
Soudit ( druhé )
Pouze bloudit,
Do rytmu v hudbě,
V krocích odbíjejících hodin,
Ve výši upěnlivých spodin,
Vteřinových ručiček,
Bez výčitek,
Bez dechu,
Jen ruce zkřížené v neúspěchu,
Sebekázni,
Proto i po polibcích jsme stejně prázdni,
Význam žádný,
V prožitku,
V propadlině citu,
Sebekrytu,
Ve svém krunýři,
Hloubám, vykukuji, kdy ti ublížím ?

Víčka slzavá,
Naděje mlhavá,
Stále plane,
Nezadaje,
S nikým do styku,
Schováni v úkrytu,
Scházíme se potají,
Čekáme až roztají,
Meze a zábrany,
Leč klíče od brány,
Nejsou k nalezení,
Snad ani klíčová dírka není,
Všechno přehlížíme,
Zítřek vyhlížíme,
Je jaro, v aprílovém duchu,
My, v tomto rozruchu,
Hrajeme na city,
I ty,
Necháš se vést,
Dotekem svést,
Chutí rtů,
Voláním nesplněných snů.
Asi jsem tvůj.

Víno, hudba ve které plynem,
Únášejíc se splínem,
Další slova linem,
Ze svých úst,
Zatímco přemítáš,
Kolik jsem už měl můz,
Věřím, že mi to vyčítáš,
Naostřuješ nůž,
Vyčítáš mi minulé verše,
Ve kterých spolu nejsme,
Snad je to úmysl,
Nebo holý fakt,
Láska je výmysl,
Chtíč jenom akt,
Který nelze litovat,
Jen zpytovat,
Svědomí,
Ač byl vědomý.

Brána do duše,
Do ní nahlížím,
Sám netuše,
Co přesně vyhlížím,
V tvých očích,
Bylo jednodušší,
Snít než konat,
Stejně tak básnit o smrti,
Než-li opravdu skonat,
Situace patová,
Tak jako chmírka nachová,
Krouží kolem nás,
S tebou však žití jde snáz,
Aspoň se to zdá,
Pravda možná nastává,
Ale jistoty se nedostává,
Ráno vstává,
Dýchá tězce,
Ty doteky dlaní, tak hebké,
Namítám,
Přemítám,
O milionu věcí,
Vše zdá se těžší,
Zároveň snadné,
Nedokáži pochytit,
Jednostranně zachytit,
Zda jsem v oblacích,
Ve snových povlacích,
Či na dně,
Zda tě stáhnu s sebou,
Budeme jej sdílet ve dvou,
Tak mimořádně,
V platonické lásce,
Nebo ve víru touhy,
Marnotrapné sázce,
Žádný večer nebude dost dlouhý,
Ve zmaru,
I nezdaru,
Ve výšinách nepopsaných,
Tolik stran života nedopsaných,
Nám zbývá,
Ty však ve většině veršů vyčníváš,
Jsou určeny tobě,
Ačkoli jsem utlačen,
Zadupán a potlačen,
V téhle nesmyslné době.